Nabídne-li majitel domu (ať už z dobroty srdce, z kamarádské nostalgie vůči jistému ministrovi, nebo z pochopitelných, ač ne zcela mravných postranních pohnutek) vypuzeným squatterům bydlení za korunu, bylo by zcela pochopitelné, kdyby se řádně platící nájemníci začli ošívat: když mohou oni, proč ne my? Být na místě těch nájemníků, jistě bych to aspoň zkusila.
Kdyby ale majitel domu uvažoval tak, jako Rada vlády pro výzkum a vývoj při vypořádání připomínek k návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na příští tři roky, narazila bych. Dověděla bych se totiž, že si žiju nad poměry, že mé výdaje na bydlení jsou neúměrně vysoké, a kdybych náhodou pobírala nějakou podporu na výdaje spojené s bydlením, jistě bych o ni přišla. Je moje chyba, že tolik utrácím za nájemné – hle, bydlet se dá i za korunu! Na útraty pana domácího, ovšem – ale do toho přece nikomu nic není.
Absurdní? Jistě. Ale ne tolik, jako zdůvodňování drastických škrtů v rozpočtu AV ČR tím, že ústavy akademie věd mají větší podíl institucionálního finacování než jiné výzkumné ústavy a vysoké školy. Nevím, jak je to jinde, ale něco jsem snad během let vypozorovala na vysokých školách. Například to, že u nás na VŠ je zvykem vyplňovat ve všech grantových výkazech do kolonky "další rozpočtové náklady včetně institucionálních" nulu, protože v budovách by se topilo, střechy by se opravovaly a administrativa by fungovala už kvůli studentům. Koneckonců i plat bádajícího pedagoga lze v rámci sepětí vědy a výuky vykazovat jako výdaje na výuku; je to tak i jednodušší, a nikdo nemusí nic počítat. Kolegové z Akademie ale každoročně dostanou podrobné instrukce, jaké jsou průměrné náklady přepočtené na 1 úvazek, a jak si mají do příslušné kolonky spočíst velmi nesymbolické a velmi konkrétní číslo. Dělá se to tak už možná patnáct let, a až do letoška stejně nezáleželo na tom, co v oné kolonce je – stačilo, že nebyla prázdná. Jenže letos se obsah dotyčné kolonky zřejmě stal rozhodujícím argumentem pro stanovení jakési iluzorní "efektivity vynaložení rozpočtových prostředků".
My na vysokých školách si samozřejmě můžeme libovat, jak dobře nám hodnocení vyšlo. Ale není to vůči kolegům z Akademie, kteří se zcela právem cítí ohroženi, fér. Jsme totiž vlastně v pozici vítaného squattera, kterého ministerstvo školství podporuje podstatně ochotněji, než partu z Milady. Ba ani tu symbolickou korunu od nás nikde vykazovat nechce.