16. listopadu 1989 jsme večer po semináři seděli s kolegy v hospodě a přemítali o všeobecné atmosféře dusné nejistoty i dusivého smogu, protože mezi námi zrovna kolovala petice na podporu protestujících obyvatel Teplic, na které si dnes už málo kdo vzpomene.
Už si také nepamatuji, kdo přišel s otázkou, zda zítra začne revoluce, ani kdo na ni odpověděl.
Ale vím, jak zněla ta odpověď:
Nezačne, leda že by někoho zabili.
Ostatně je jedno, kdo to řekl. Mysleli jsme si to totiž všichni. I když nikdo z nás neznal ani Martina Šmída, ani Ludvíka Zifčáka.